Azzam Juwel von Persien

Adopcechrtů.                  

 

      O činnosti této organizace jsem se dozvěděla již před delší dobou, jejich webovky jsem sledovala, fandila tomu nápadu, ale vše bylo často kaleno určitými náznaky nejasností a sporů, které mi bránilo se k tomu všemu více přiblížit.

     V březnu 2009 se vedení sdružení ujali manželé Lacinovi s dalšími dvěma spolupracovnicemi Luckou a Terezkou, a všichni společně dali celé akci a myšlence důvěru a rozjeli to ve velkém.

     Jak už to ovšem mezi lidmi bývá, rok nato došlo opět k nějakým neshodám a sporům a odchodu Lucky a Terezky z organizace, s tím, že nyní fungují dvě sdružení tj. GACR - Greyhound adoption CR a Chrti v nouzi, kterážto obojí jsou hnána cílem a základní myšlenkou pomoci zvířatům v nouzi - zvláště pak chrtům.

     Je úplně jedno, kterou organizaci si vyberete, obě pracují na stejném principu a u obou se budou snažit v tom nejlepším zasvětit vás do problematiky adopce chrtů. Z velké části to ovšem můžete udělat sami tím, že si pročtete jejich webové stránky. V případě jakéhokoli dotazu se můžete spojit přímo s nimi nebo si na foru popovídat s již často několikanásobnými majiteli adopťáčků, jak jim s láskou říkáme. Můžete napsat i mě:)

 

Ve zkratce o co jde...

     Anglie, Irsko a Španělsko...to jsou země, ze kterých se chrti dovážejí nejčastěji. Sdružení jako GACR a Chrti v nouzi existují i v dalších státech Evropy - Německo, Švédsko, Rakousko, a vzájemně spolupracují. Chrt je v těchto zemích používán k dostihům či lovecké zábavě /španělský galgo/ a je brán jako hospodářské zvíře. Starají se o jeho základní potřeby tak, aby jim chrt podával co nejlepší fyzický výkon. Ostatní věci jako sociální či psychická pohoda zvířete není na pořadu dne.

    Chrtí dostihy jsou v Anglii a Irsku dobře vydělávající mašinérií, která je podporována státem, lidé mohou sázet a majitelé dobře vydělávat. Proto se zde produkuje nadbytek zvířat, ze kterých jsou vybírána jen ta nejlepší a ostatní jsou zabíjena. Stejně tak systém vysloužilých chrtů není v těchto zemích nijak ošetřen, vzhledem k množství zvířat. Vysloužilým chrtem rozumějte 2-3 letého psa, nasvaleného dopingem, s odběhanými desítkami závodů, který je pak nejrůznějšími způsoby odstraněn jako nepotřebný. Nebyly to hezké fotky, které jsem viděla.

    V těchto zemích neexistuje ani systém útulků jako u nás, je to pouze čekací stanice na smrt. Zvířata mají většinou 2 týdny.

    Sdružení pomáhající chrtům se snaží nabídkou po Evropě vysloužilé chrty udat do rodin a zajistit jim tak důstojný život. Pro chrty to tak znamená častokrát poprvé poznat mazlení, měkký teplý pelech, zájem pánečka a kvalitní stravu. Psi se mění k nepoznání a jsou to velmi vděční psi, dělající co vám na očích uvidí.

                                                               Soberano v útulku čekající na odjezd k nám...

                                                   

Kde se můžete dočíst více...

GACR - Greyhound adoption CR - http://www.adopcechrtuforum.cz/

Chrti v nouzi -   http://www.chrtivnouzi.cz/

     Jak jsem psala výše, nejedná se jen o dostihové chrty typu greyhound, ale také o španělské galgy, což jsou vesměs psi greyům fyzicky podobní, nebo další typy chrtů lurchery, podenga aj. Tito chrti neprošli dostihovým světem, ale většinou jdou drženi ve velmi nevhodných podmínkách k lovu, což je ve Španělsku národní zábava. Opět se do sdružení adopce chrtů dostávají ve velmi špatném stavu nejen fyzickém, ale i psychickém, jsou vystrašení a bojácní. Z velké části jsou tito psi pak vděční za jakýkoli náznak milého slova či pohlazení a stávají se v nich v náhradních rodinách skvělí psí společníci.

 

Můj adoptovaný chrt...

     K nám přijel až ze Španělska v 3/2010, jmenuje se Soberano. Dvouletý smetanový španělský galgo, který na tom nebyl fyzicky až tak špatně, navíc v útulcích než se dostanou k páníkům se je snaží dostat trochu do kupy. Všichni pejsci v programů jsou kastrovaní, naočkovaní a čipování.

    Je to velký mazel, což nevybočuje z řady adopťáků, miluje válení na gauči a i přesto co si asi prožil je velký pohodář. Vždycky vás napadne, co si ten pes první roky zažil, jak se k němu chovali, od čeho má ty jizvy po těle, proč se venku bojí toho a toho...minulost mu z hlavy nevymažete, ale rozhodně mu můžete udělat skvělou budoucnost.

    Často se na Soberana dívám, když spí. Když vidím, že je náš a že už se mu teď nic špatného nestane...přála bych i ostatním pejskům, aby se na ně takhle někdo díval, když spí...

                                                                        Nejsou k zulíbání?